Nečekaný efekt: Větrné elektrárny zvyšují porodnost!

Jen málokdo by si asi nechal za humny postavit větrník a neměl z toho nic víc než dobrý pocit, že mírní klimatickou změnu a že snad Česku ani v budoucnu nedojde elektřina. Je naprosto logické a spravedlivé, aby lidem, kteří žijí v blízkosti větrné elektrárny, z toho plynuly adekvátní výhody. Bez takových benefitů pro místní bychom v České republice neměli snad už vůbec žádnou energii z větru. Investor se tedy s obcí zpravidla dohodne na nějaké částce do obecního rozpočtu – a z té pak mají užitek obyvatelé a obyvatelky. Nicméně v minulosti mohlo docházet k pro obce nevýhodným situacím. Třeba když dostaly jen jednorázový příspěvek, který sice vypadal na první pohled pěkně, ale ve skutečnosti vůbec neodpovídal ziskům, jež z má z větrné elektrárny investor. Za těch 20–25 let, kdy větrník slouží, mu totiž vydělá vyšší desítky milionů korun (tak to aspoň platí u elektráren instalovaných v současnosti – ekonomika provozu menších a starších větrníků byla horší) .. Dneska už to ale ošetřuje zákon. Provozovatelé větrných elektráren mají nově povinnost platit poplatky obcím, na jejichž území stojí. Vychází to  lehce přes půl milionu ročně z elektrárny o výkonu 5 MW. Zároveň si obce mohou s investory vyjednat i víc – a v praxi se to nezřídka děje. Na území některých obcí je pak plánováno elektráren několik. Obec se třemi VTE o výkonu 7 MW si tak může při obratném vyjednávání s investorem přijít za 20 let provozu až na 70 miliónů korun (zvýšených o inflaci). Především pro malé obce s rozpočty v řádech jednotek milionů ročně je to velice významný příspěvek do obecní kasy. Příjmy z elektráren navíc nejsou na nic účelově vázané, takže je obce mohou použít, na co potřebují. Opravit chodníky, zlevnit vodu, investovat do chybějící infrastruktury, stavět dětská hřiště, opravit památky, revitalizovat parky, zateplit školy a školky, posílit obecní bydlení, zřídit obecní sociální fond nebo zajistit služby, které místním zjednoduší každodenní život.U toho to ovšem nemusí končit. Obec si může s investorem vyjednat pro své občany například i dotaci na spotřebu elektřiny, nebo dokonce přímo elektřinu zdarma…Jak to, že je pro investory výhodné nabízet obcím nemalé částky a další výhody, přestože jen samotná stavba elektrárny vyjde asi na 150 milionů korun? Protože nalít finance navíc do projektu, který se uskuteční, se pořád vyplatí mnohem víc než do toho, co zůstane na papíře. Když jsou vyjednané podmínky pro místní pořádně výhodné, projekt dostane rychle zelenou. A to je pro investora také velké plus, protože průtahy v celém procesu rozhodně nejsou zadarmo. Navíc je pravděpodobnější, že místní lidé budou v takovém případě budou nakloněni rozsáhlejší nebo jinak efektivnější variantě. Je vám to málo? Dá se jít ještě dál! I v Česku už totiž máme velkou novinku – komunitní energetiku. To je způsob, kdy se lidé v rámci obcí nebo energetických společenství mohou přímo podílet na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů a stávají se aktivními hráči na energetickém trhu.Vypadat to může třeba následovně. Developer chce na území obce postavit větrné elektrárny. V obci se toho nebojí a souhlasí s větrným projektem pod podmínkou, že jednu elektrárnu bude vlastnit obecní energetické společenství. Z elektrárny, která vyrobí mnohem víc elektřiny, než občané obce sami spotřebují, tak můžou mít nejenom silovou elektřinu pro vlastní spotřebu zcela zdarma. Ještě mohou prodávat přebytky a vydělat si další peníze. A ty potom zase využít, jak sami uznají za vhodné.Porodnost tedy větrníkem spíš nezvýšíte, ale můžete udělat život v obci atraktivnější. A kdo ví – třeba takové zvelebené místo s občanskou vybaveností, kde se žije dobře a beze strachu, že vám rodinný rozpočet znenadání zruinují účty za elektřinu, může taky udělat svoje.