Česká divočina – seznamte se!
Hnutí DUHA zve na vzrušující cestu do nespoutané přírody. Nový projekt přiblíží její význam pro přírodní rozmanitost i člověka![<--break->” title=”<--break-->” border=”0″ />.</p>
<p><!--break--></p>
<p>Hnutí DUHA dnes v Brně zahájilo unikátní projekt, který představí veřejnosti českou divočinu a její význam pro zachování přírodní rozmanitosti i pro člověka. K jeho cílům patří rovněž vyhledání nového území o rozloze asi 1000 hektarů, které by mohlo být v budoucnu ponecháno nerušenému přírodnímu vývoji. Ekologická organizace také nabídne lidem řadu aktivit, jak mohou prakticky přispět ochraně přírodní rozmanitosti. Projektu se účastní řada institucí včetně Masarykovy univerzity a Norské společnosti pro ochranu přírody.</p>
<p>Divočina dnes zaujímá v České republice pouze 0,3 % celkové plochy státu. Hnutí DUHA navrhuje, aby se tato plocha výhledově zdesetinásobila. Proto vytipujeme podle řady kritérií spolu s odborníky nejvhodnější místa, která by se stala útočištěm pro svobodný vývoj divoké přírody, ale také nabízela turistům unikátní zážitky a podpořila místní ekonomiku. V příštím roce je představíme v populárně-naučné publikaci.</p>
<p>Právě území s divokou přírodou jsou klíčovou podmínkou pro život mnoha vzácných rostlin a živočichů, jako jsou vracející se rysi či vlci. Divočina je ovšem také zdrojem hlubokých zážitků pro návštěvníky i peněz pro místní obyvatele [1].</p>
<p>Za ubýváním rostlinných a živočišných druhů u nás i na celé Zemi stojí především mizení divočiny zástavbou, intenzivním zemědělstvím nebo kácením přírodních lesů. Podle přírodovědců je ohrožena plná třetina z 80 000 u nás žijících druhů. Stovky z nich už v minulosti vyhynuly [2].</p>
<p>V ČR je 2 653 tisíc hektarů lesa, 2 200 přírodních rezervací a 4 893 druhů rostlin. Ale také denně ztrácíme nerozumnou výstavbou 24 hektarů půdy. Mění se na nové silnice, nekonečné sklady a unifikované satelitní čtvrti. Zastavěli jsme už celou desetinu plochy státu.</p>
<p>Hnutí DUHA nabídne lidem v rámci projektu i praktické činnosti, jak mohou přispět k ochraně přírodní rozmanitosti. V létě 2015 připravíme sedm turnusů Týdnů pro divočinu, kde víc než stovka dobrovolníků bude chránit v národních parcích nebo chráněných krajinných oblastech vzácné orchideje nebo bránit rozšiřování nepůvodních druhů rostlin. Nebudou chybět ani exkurze s odborníky do divoké přírody [3].</p>
<p>V rámci projektu budeme rovněž pokračovat v úspěšném monitoringu a ochraně velkých šelem v Beskydech, Jeseníkách a na Šumavě [4], kde desítky vzácných rysů a vlků ohrožuje ilegální lov. Do rysích a vlčích hlídek Hnutí DUHA se letos zapojí 515 dobrovolníků.</p>
<p>Českou divočinu představíme na informačních stáncích návštěvníkům šestnácti hudebních festivalů a v létě také Pražanům i turistům v Moravském krasu. Uvedeme také nový dokumentární film o divokých šelmách Causa Carnivora.</p>
<p>Na novém projektu se dále podílí Masarykova univerzita, ekologické vzdělávací centrum Lipka, Hnutí DUHA Olomouc a Norská společnost pro ochranu přírody. Katedra environmentálních studií Masarykovy univerzity uskuteční průzkum postojů české veřejnosti k ochraně naší divočiny. Brněnská Lipka připravuje terénní a výukové programy o divočině pro středoškoláky i vysokoškoláky. Hnutí DUHA Olomouc zahajuje výukové programy o velkých šelmách. Od norských kolegů v Naturvernforbundet (sesterská organizace Hnutí DUHA s více než stoletou tradicí ochrany přírody) budeme čerpat cenné zkušenosti. </p>
<p>Nový projekt pro divočinu dnes v Brně zahájil programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh a známý zoolog Mojmír Vlašín. Po setkání s novináři následuje odpolední program pro veřejnost (pozvánka v příloze). Návštěvníci se mohou vydat po stopách českých rysů a vlků s odbornicí na jejich ochranu Josefou Volfovou, navštívit opuštěná zákoutí městské divočiny s biologem Albertem Šturmou, ochutnat jedlou rostlinnou divočinu či poznat jarní byliny. Pro děti jsou připraveny hry a soutěže.</p>
<p><strong>Jiří Koželouh</strong>, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:</p>
<p><em>„Česká divočina poskytuje domov plachým rysům, elegantním jeřábům, bobřím stavitelům přehrad nebo nejrychlejším letcům na světě – sokolům. Ale také dává práci místním lidem. A návštěvníkům možnost prožít něco podobné tomu, co naši předkové, kteří číhali s oštěpem na zubra. Ano i tak velká zvířata se mohou do naší krajiny vracet, když pro to najdeme trošku místa.“</em></p>
<p><strong>Mojmír Vlašín</strong>, zoolog z Ekologického institutu Veronica, řekl:</p>
<p><em>„Pořád přemýšlím o tom, proč se neustále na Šumavě mobilizuje proti kůrovci a kdo může mít zájem na tom, aby se provádělo náročné kácení a odvážení dřeva, často za pomoci vrtulníků, když jeho výtěžek často ani nenahradí prostředky do této operace vložené. A to není všechno. Proč se neustále draze zalesňuje v národním parku, kde se mají upřednostňovat přírodní procesy? Třeba je to tím, že máme z divočiny podvědomý strach. Strach z toho, co nemůžeme ovládat.“</em></p>
<p><strong>Miroslav Kutal</strong>, expert na ochranu velkých šelem z Hnutí DUHA Olomouc, řekl:</p>
<p><em>“V Evropě s výjimkou Ruska, Běloruska a Ukrajiny dnes žije okolo dvanácti tisíc vlků. V České republice zatím najdeme jen několik zvířat, ale věříme, že lepší legislativní ochrana a pozitivní postoje veřejnosti návrat šelem usnadní. Loni se smečka vlků usadila v Máchově kraji, letos se vlk objevil na Šumavě a dlouhodobě se vlci snaží zdomácnět v Beskydech. Považujeme proto za důležité, aby se veřejnost dozvídala o velkých šelmách co nejvíc objektivních informací a mohla se aktivně zapojovat do jejich ochrany.”</em></p>
<p><strong> Jan Krajhanzl</strong>, ekopsycholog z Masarykovy univerzity, řekl:</p>
<p><em> “Zajímá nás, co si česká veřejnost myslí o ochraně přírodní rozmanitosti a divoké přírody. Proto připravujeme rozsáhlý výzkum, který ukáže, jaké mají Češi a Češky v této oblasti postoje a co jsou ochotni pro ochranu divoké přírody a přírodní rozmanitosti dělat.”</em></p>
<p><strong>Jorunn Vallestad</strong>, expertka na ochranu biodiverzity, Norská společnost pro ochranu přírody (Norges Naturvernforbund), řekla:</p>
<p><em>„Přestože je Norsko rozvinutou zemí s dobrými ekologickými zákony, tak i u nás ubývá nedotčených oblastí divočiny. Zjišťujeme, že ani národní parky a chráněné oblasti nejsou v bezpečí před zničením a musíme pracovat na jejich udržení. Jsme potěšeni, že můžeme naše dlouholeté zkušenosti sdílet a vítáme možnost zapojit se do projektu na podporu divočiny v České republice.”</em></p>
<p><strong>Kontakt: </strong></p>
<p>Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, <a href=](/sites/all/modules/wysiwyg/plugins/break/images/spacer.gif)
jan.pinos@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Divoká příroda má nejen ekologickou hodnotu, je také je silným zážitkem pro návštěvníky a má blahodárné účinky na psychickou pohodu a duševní zdraví. Podstatný je i její ekonomický význam. Je magnetem pro turisty a přináší tak peníze místním lidem. Například na Šumavě je díky divoké přírodě nižší nezaměstnanost než je český průměr, obce jsou podstatně bohatší a nevylidňují se jako jinde na venkově [5].
Proto především v západní Evropě sílí hlasy po větším území pro divokou přírodu. Například v Německu to požadují podle průzkumů dvě třetiny obyvatel. Její rozšiřování podpořil i Evropský parlament a řada evropských nevládních organizací.
U nás zaujímá zatím jen 0,3 % území. Mezi nejcennější skvosty naší přírody patří jádrová území národních parků – například Šumavy nebo Českého Švýcarska – nebo malé pralesy, jako je Boubínský a Žofínský na jihu Čech či Mionší v Beskydech.
[2] http://www.mzp.cz/cz/news_091130_zpravaostavu
[3] http://hnutiduha.cz/akce/tydny-pro-divocinu-2015
[4] http://www.selmy.cz/tiskove-zpravy/velke-selmy-a-lide-mohou-zit-v-evrope-vedle-sebe/
Projekt “Zvyšováním povědomí veřejnosti k lepší ochraně biodiverzity v ČR“ je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.
