Šumavské obce jsou dvakrát bohatší a mají vyšší zaměstnanost, říká statistika. Díky národnímu parku
Poslanci dnes budou hlasovat o senátním návrhu šumavského zákona, který by NP a prosperitu obcí zlikvidoval. Měli by jej rovnou zamítnout.![<--break->” title=”<--break-->” border=”0″ /></p>
<p><!--break--></p>
<p> V Národním parku Šumava je podstatně nižší nezaměstnanost než je český průměr, šumavské obce mají většinou dvojnásobné příjmy na obyvatele než je běžné v Jihočeském a Plzeňském kraji a také jejich vylidňování je jen mýtus. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu a úřadů práce, které Hnutí DUHA shrnuje před dnešním prvním čtením senátního zákona v poslanecké sněmovně [1, analýza statistiky je v příloze]. Tento návrh prosazovaný kmotry a developery by národní park fakticky zlikvidoval a otevřel cestu spekulantům s pozemky a těžbě dřeva [2].</p>
<p>Renomovaná britská poradenská společnost EFTEC již dříve spočetla, že směřování parku podle navrženého zákona by mohlo poškodit současné i budoucí pracovní příležitosti z turistiky, renomé Šumavy na mezinárodním trhu a podkopat prosperitu obcí.</p>
<p>V Národním parku Šumava je nižší nezaměstnanost než jinde na venkově a dokonce nižší než celostátní průměr (který zlepšuje nízká nezaměstnanost ve velkých městech). Vyplývá to z údajů úřadů práce.</p>
<p>Údaje Českého statistického úřadu zase dokazují, že také tvrzení o chudobě šumavských obcí jsou jen dalším účelovým mýtem, kterým místní správa mystifikuje veřejnost. Ve skutečnosti průměrný příjem na obyvatele u obcí uvnitř národního parku i těch, které leží na jeho okraji, je minimálně dvojnásobný než krajské průměry. Zatímco v Západočeském kraji je průměrný příjem na hlavu 20 tisíc a v Jihočeském 22 tisíc korun, šumavské obce mají příjem 42 tisíc na každého obyvatele [3].</p>
<p>Údaje statistiků také vyvrací mýtus o vylidňování obcí na Šumavě. Za posledních dvacet let ubylo v centrální části celkem pět obyvatel. K vylidňování menších obcí, vzdálenějších od měst, dochází na většině území ČR. V porovnání s vylidňováním v Karlovarském, Olomouckém nebo Moravskoslezském kraji je šumavský údaj téměř zanedbatelný.</p>
<p>Lidé na jihu Čech si význam parku uvědomují. V průzkumu agentury STEM se 77 % obyvatel Jihočeského kraje domnívalo, že šumavský národní park je díky přílivu turistů pro místní obce ekonomickým přínosem. Pouze necelá čtvrtina (23 %) Jihočechů považuje národní park za překážku volnému podnikání [4].</p>
<p>EFTEC (Economics for the Environment Consultancy), renomovaná britská expertní společnost, hodnotila v prosinci 2013 návrh zákona přeložený ministrem Tomášem Chalupou (ODS), který byl dokonce méně devastující než současný návrh skupiny senátorů kolem Tomáše Jirsy (ODS), a srovnávala jej s návrhem vědců a Hnutí DUHA na rozšíření divočiny, který podporuje 44 tisíc signatářů petice [5].</p>
<p>Případné přijetí senátního návrhu zákona:</p>
<ul>
<li>poškodí ekoturismus a jeho rozvoj,</li>
<li>devalvuje hodnotu národního parku jako populární oblasti s divokou přírodou,</li>
<li>oslabí tak klíčovou ekonomickou hodnotu mimořádné turistické a rekreační oblasti,</li>
<li>vytvoří pracovní místa spojená s velkými stavbami (lanovka apod.), většinou však krátkodobá a určená pro pracovníky odjinud.</li>
</ul>
<p> Naopak přijetí návrhu na rozšíření divočiny:</p>
<ul>
<li>využije růst poptávky po ekoturismu a zážitkové turistice,</li>
<li>vytvoří nové ekonomické příležitosti díky rozvoji turistiky v nově rozšířených oblastech divoké přírody a jejich okolí,</li>
<li>nepodkope však přitom ekologickou integritu národního parku. </li>
</ul>
<p>Ekonomičtí experti EFTEC také upozorňují, že 81 procent turistů podporuje bezzásahovost na více než 30 % rozlohy národního parku, že 68 % respondentů se nelíbily vykácené holiny a 52 % respondentů nevadil pohled na mrtvé stromy.</p>
<p>Souhrn (6 stran) studie EFTEC v češtině najdete v příloze č 2.</p>
<p>Jak dokázala nedávno zveřejněná mapová analýza Hnutí DUHA, za senátním zákonem stojí především zájem o lukrativní pozemky [6]. Dosud chráněná vzácná příroda by se schválením zákona mohla proměnit až na 7 700 stavebních pozemků, které si už předem skoupili velcí podnikatelé, osoby blízké předkladatelům zákona a realitní makléři či advokáti z okolí i velkých měst. Mezi nimi vyniká František Talián, poradce senátora Tomáše Jirsy, hlavního proponenta zákona.</p>
<p><strong>Jiří Koželouh</strong>, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:</p>
<p><em>„Vysoká nezaměstnanost, chudoba a vylidňování šumavských obcí jsou jen účelově šířené mýty. Ve skutečnosti Národní park Šumava a ochrana divoké přírody zajišťuje zaměstnanost dokonce nad celostátním průměrem a dvojnásobné příjmy obcí než je v kraji běžné. Údajně dramatické vylidňování v realitě znamená jen pět lidí za posledních dvacet let.“</em></p>
<p><em> „Právě dnes však hrozí, že se prosperita šumavských obcí začne hroutit. Poslanci a poslankyně budou rozhodovat o zákoně, který by národní park fakticky zlikvidoval a s ním i turistický ruch naději na další ekonomický rozvoj. Senátorský návrh zákona je prachobyčejným nájezdem na státní pozemky a znamená přínos pouze pro několik – na politiky napojených – lidí.“</em></p>
<p><em> „Dnes nepůjde o ochranu přírody, ale o test vládní koalice a všech slušných politiků, bez ohledu na stranickou příslušnost. Pustit senátní návrh zákona do dalšího čtení fakticky znamená přistoupit na debatu o tom, nakolik jít vstříc pozemkovým spekulacím, jak moc poničit jeden z největších přírodních klenotů, které máme, jak moc poškodit šumavskou ekonomiku a pověst České republiky.“</em></p>
<p><strong>Kontakt:</strong></p>
<p>Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, <a href=](/sites/all/modules/wysiwyg/plugins/break/images/spacer.gif)
jan.pinos@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Bod č. 64 v programu jednání Poslanecké sněmovny http://www.psp.cz/sqw/ischuze.sqw?o=7&s=19 (zákon o Národním parku Šumava je tisk 250 a je zařazen jako 8. bod jednání, které začíná dnes, ve středu 29. října v 11:00)
[2] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/snemovna-projedna-senatni-zakon-o-sumave
[3] Samozřejmě bez zahrnutí příjmu obce Modrava, kde je údaj silně ovlivněn daněmi miliardáře Zdeňka Bakaly.
[4] Národní park Šumava – Výzkum STEM pro Ministerstvo životního prostředí ČR, STEM – Středisko empirických výzkumů, Praha 2008.
Přílohy:
1) Je opravdu národní park pro šumavské obce přítěží? Statistika ukazuje pravý opak (analýza údajů Českého statistického úřadu a úřadů práce) – PDF
2) Souhrn studie Ekonomické dopady rozdílné péče o NP Šumava (zpracovaná renomovanou britskou poradenskou expertní společností EFTEC pro Akademii věd ČR) – PDF
3) Prachobyčejný nájezd na státní pozemky (proč by sněmovna měla zamítnout senátorský návrh zákona o národním parku Šumava) – PDF